Průměrná angolská žena začne většinou
rodit krátce po 15. roku věku a za svůj průměrný život porodí v průměru 6,27
dítěte, v Česku česká žena 1,22. „Life expectancy at birth“ tedy
předpokládaná doba dožití po narození průměrné angolské ženy je 38,57 let. V Česku
je to 79,88 let. Rodit se v Africe musí hodně, protože se i hodně umírá. Pokud
se v Angole narodí živé dítě, má šanci necelých 82%, že se dožije
dospělosti, tedy reprodukčního věku. V Česku je tato šance 99,6%. Ve stále
poválečné Angole, válka trvala s přestávkami téměř 30 let, neexistuje fungující
sociální systém, jak ho známe z Evropy. Děti se pro rodiče stávají pojistkou
obstojného stáří. Dospělé děti se o své staré rodiče starají a živí je. Počet dětí
je chápán jako míra úspěšnosti člověka (zřejmě jediná měřitelná úspěšnost
člověka neměnící se v čase).
Takže platí: čím více dětí, tím
lépe. Čím dříve se začne, tím více dětí. Čím více žen má muž, tím více může mít
dětí. Čím více dětí má žena s výše postavenými muži, tím více může získat
peněz na svou a jejich obživu. Čím více žen a dětí má muž, tím více má starostí
s tím je všechny uživit. Většina ekonomicky aktivních lidí živí své již
neaktivní rodiče. Z toho vyplývá, že peníze se musí začít vydělávat co
nejdříve, protože život v Angole je krátký. Nezbývá tolik času studovat a připravovat
se na náročnější povolání. Není to tím, že by Angolané nechtěli, studia si
velmi váží, ale časově to prostě nestíhají. Pohybují se navíc v jiném systému,
kde jim reálné znalosti nejsou v mnoha případech nápomocny k jejich úspěchu
a postavení. Rodinné a jiné vazby jsou často důležitější.
Afrika je na tom tak, jak je jistě z mnoha důvodů,
jeden z nich může být i ten, co mi řekl angolský kolega a já ho tu trochu
rozvedl, ale jestli to, jak na tom Afrika je, je dobře nebo špatně můžeme těžko
soudit. Z pohledu biologické úspěšnosti člověka (fitness), jsou na tom mnozí Afričané
určitě mnohem lépe než my, zhýčkaní, neplodní Evropané.
Zdroj dat: CIA Factbook