Reklama
 
Blog | Lukáš Kalous

Filosofování u oběda o transsexualitě

Dneska jsem si nedal polévku, začínám rovnou hlavním chodem. Hodně to pepřím. Vidlička a nůž připravují první vytoužené sousto. Sedíme s kolegy u stolu bez ubrusu, okolo to hučí, jíme a začíná obědové filosofování. Je to poměrně krátká výměna názorů na jakékoliv téma, obvykle končící odnesením tácu s nádobím na pás v kantýně. Někdy je to opravdu výměna názorů, jindy několik nezávislých monologů. Není to vážná diskuze, i když někdy na „vážná“ témata. K tomuhle obědu se servírovala transsexualita.

Když se mluví o
transsexualitě, mám pocit, že se to spíš šeptá. Ty lidi, co se nechali přešít,
lituji. Hlavně kvůli sobecké hrůzné představě, že by přeřezávali mě. Nemám to nikomu
za zlé, je mi to jedno, ať si se sebou každý dělá, co chce, zůstává jen ten divný
pocit a otázka proč, léčba? Tak vhazuji mezi talíře a nerozbitné skleničky s čajem
první diskusní výpad.

„Hele, to musí
být docela odvaha, přijít jednou do práce jako ženská, když si před tím byl chlap,
ne? Musí se na tebe všichni koukat divně, i když se tvářej, jako že nic, že to
je normální.“ Transsexuály v tomhle ohledu obdivuji. Psycho-část tématu se
úplně nechytla, sjeli jsme k technickým aspektům operace. Napichuji rajské
ze salátu a kolega se vrací k tématu: „Musí to být fakt dost silný, přirovnal
bych to k zamilovanosti. Prostě si říkáš, nepůjdu za ní, mám doma ženu, kterou
mám rád, ale pak stejně jdeš.“ „Hm, to je fakt, to musí být dost silný.“ Zas ta
představa, že mě řežou. Zapíjím to čajem a přiostřuji diskuzi. „No, ale není to
divný, co kdybych měl představu, že jsem pes. Ne, byl bych o tom přesvědčený.
Nechal bych se přeoperovat na psa.“ „Ty si vůl.“ „No tak jak to funguje? Máš Y
chromosom, všechny geny na něm fungujou. Fyziologicky jsi chlap, tak pak je to
v mozku. Představa, ne? Vsadím se, že kdyby hradila pojišťovna přeoperování na
psa, tak že jich tady už pár štěká.“ „No jo, jenže to je jiný druh! To by potom
tvojí ženu zavřeli za sodomii.“ „No dobře, jak to teda vysvětlíš?“ Dojídáme.

„Během vývoje
plodu v děloze se něco děje, myslím, že hormony nějak ovlivní vývoj mozku,
nevím přesně. Tělo muž, mozek žena. Tak si to vygůgluj.“

Reklama

„No jo, jenže
když chceš být pes, tak to může být taky vyvoláno nějakým pozměněným vývojem mozku
v prenatálním vývoji. Přijde mi, že tohle je jen společensky přijatelnější.“
„No tak to je jasný, ne?“

„Navíc když si můžou
doktoři experimentovat.“

„Ty si furt
vedeš tu svou, já ti nerozumím.“

„Amputace varlat,
která produkovala testosteron, ženský hormony, plastický operace, to není zásah
do zdravého organizmu? Když je tohle v pohodě, tak proč někomu vadí
kmenový buňky?“

 

„Hm,“ odnášíme
tácy.

 

Google 15.2.2008
na termín transsexualita vyhledal 2670 záznamů. Vybrané citace z článku na
adrese SEXuologie

Transsexualita
je vrozený stav rozporu mezi biologickým a psychickým pohlavím. Tělem muž se
cítí být ženou a naopak. O příčinách vzniku zdaleka ještě nevíme všechno.

Zcela přesně
není známo, jak transsexualita vzniká, všechno ale nasvědčuje tomu, že jde o
něco, co si člověk při narození již s sebou na svět přináší. Roli hrají
pravděpodobně vrozené faktory a za důležité období ovlivňující vznik problému
se považuje doba nitroděložního života, ovlivňovaná psychickým stavem matky,
přičemž centrum pozornosti vědců je upřeno na hormonální nerovnosti v matčině
těle.

Teorie profesora
Dörnera, který vznik transsexuality vysvětluje odchylným formováním centra pro
pohlavní identitu v mezimozku během raných fází těhotenství způsobeným
nerovnostmi v produkci sexuálních steroidů.

Transsexualita
je podle oficiálně platné Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD 10) vedena pod diagnózou
F 64.0 a je definována jako stav jedince, který si přeje žít a být akceptován
jako příslušník opačného pohlaví. Obvyklý je zde pocit nespokojenosti s
vlastním anatomickým pohlavím nebo pocit jeho nevhodnosti a přání hormonálního
léčení a chirurgického zásahu, aby jeho/její tělo odpovídalo (pokud možno)
preferovanému pohlaví. Transsexuální identita by měla trvat alespoň dva roky –
nesmí být projevem duševní poruchy (zejména schizofrenie) ani nesmí být
sdružena s intersexuální, genetickou nebo chromozomální abnormalitou.

Nejznámějším
příkladem transsexuálního chování ve středověku je legendární Johanka z Arcu.
Ta byla upálena 30. května 1431 v Rouenu ve věku devatenácti let jenom díky
tomu, že nosila mužské oblečení. Byla si natolik jista svou identitou, že
raději zvolila smrt upálením, než aby se po zbytek života přetvařovala a byla
nešťastná.

Mezinárodní
nadace pro gender vzdělávání v Massachusettes odhaduje počet osob s poruchou
pohlavní identity u obou pohlaví rovnoměrný v poměru 1:1600 obyvatel.

Operativní kroky
si klient plánuje individuálně, přesně podle svých možností a potřeb. K úplné
změně pohlaví dochází až chirurgickým zákrokem. O zákroku rozhoduje
komise. Operace je u nás hrazena zdravotní pojišťovnou, což řadí Českou
republiku ke světovým unikátům v této oblasti.