Angola je bohatá země. Těží 1.9 miliónu barelů ropy denně, je třetí největší vývozce diamantů v Africe. V zemi se kutá zlato, železo, fosfáty, měď, uran, bauxit. Sedmdesát procent populace žije pod hranicí chudoby, to je asi 9.1 miliónu lidí z 13 miliónů. 3,4 miliónů lidí žije v hlavním městě Luandě a zbytek je rozprostřen na ploše, která je skoro 16 krát větší než Česká republika. Přesná čísla o počtu obyvatel, ale neexistují.
Angola má jenom pár silnic, které byly vybudovány za portugalské koloniální nadvlády. Silnice jsou rovné a vedou většinou po rozvodí řek, aby se nemuselo dělat mnoho velkých mostů. Po získání samostatnosti v roce 1974 byla během dvaceti sedmileté občanské války veškerá infrastruktura důsledně rozbita a velké plochy země zaminovány. V provincii Bié odminovává hlavně britská nezisková společnost „Halo Trust“a silnice za velké peníze resp. ropu staví Číňané. Moc se s tím „nemažou“, silnice rostou rychle. První jedou buldozery, které rovnají terén, často včetně části slamů, třeba na předměstích Luandy, kde zmizí třeba jen půlka baráčků, co stály v cestě. Viděl jsem, jak silnice rozřízla vesnici zahloubením do terénu. Domečky ze sušených hliněných cihel pak visí nad svahem a během období dešťů asi na silnici spadnou. Je to, ale jenom hlína a suchá tráva, tak to půjde jednoduše zamést.
Když byly silnice ještě v dezolátním stavu se zbytky děrovaného asfaltu od tankových pásů a se zaminovanými okraji, jezdilo se pomalu, protože rychle to nešlo. Ty prašné nebo rozblácené děrované cesty byly však hlavní dopravní spojnice nejen pro kamióny, cisterny a auta, ale i pro chodce s věcmi na hlavách a angolské nákladní cyklisty. Byly to jediné cesty, které byly již odminované. Když se nějaký kamión vyhýbal díře na silnici, najížděl nekompromisně do těch, co tlačili kola s nákladem u krajnice. Uskakovali, padali do maty (křovinatý porost angolské náhorní plošiny), vstávali a tlačili dál.
Teď, co jsou již některé úseky potažené novým čínským asfaltem, generace řidičů, co za život nezařadili za víc než za tři, to rozjíždějí na rovných úsecích, co to jde. Opravené silnice se stávají stejně nebezpečné, jako když byly děrované a na jejich okrajích byly miny. Naštěstí začínají mít i ty rychle postavené čínské po pár letech díry. Tak se snad zase trochu zpomalí, dopravních nehod je vidět cestou z Luandy do Kuita hodně.