Tu kapitolku o lásce jsem před 20-ti lety dostal za úkol se naučit zpaměti, ale nikdy jsem nelitoval. Je to zrovna dost pěkná i si myslím, že i užitečná část textu.

MH tomuhle textu co jste napsal rozumim lepe. Ten text si najdu, z hlavy ho neznam, ale bibli doma mam.

Horší to však je s poznatelností resp. s naším poznáním oné jediné pravdy. Tady jsem ve vedlejší diskusi skutečně musel dát zapravdu Milanovi Ko., že otázka smíření se (pochopení, přijetí atd.) s touto skutečností – pravdou sice možná JE, ale asi až úplně nakonec v Nebi. To té doby naše poznání této JEDINÉ pravdy bude vždy omezené a jen částečné, jak jistě i vy sám dobře znáte např. z textů sv.Pavla – z Bible, z 1.dopisu Korintským (tuším 13.kapitola).

Šlapací kolo jistě užitečné je, na Boha bych ho však raději nepovyšoval. To byste opět byl jen u představy Boha, coby zkoumaného „zajíce v kleci“, tj. opět v pozici onoho „osvícence“. Ale je to na Vás 🙂 I Vy máte svoji hlavu a svůj vlastní rozum…

Náš prof. na ČVUT FEL říkal: „Věda je dávat věci do souvislostí“. Vaši potřebě „nebádat“ nerozumím (patrně ironie, že?), ale myslím si, že z Boha „utéci nelze“, tj. že i Vy se s Pravdou jednou setkáte.

Církev jako McDonald’s… zajímavé téma. Přemýšlím, proč mne to nijak neuráží??? Aha, už to mám. V obou případech přece jde o jídlo, pokrm, oběd či večeři. (V případě církve to byla původně „poslední večeře“, ale pak to na výslovné přání zakladatele „spolku rybářů“ začali opakovat znovu a znovu, dokonce už nešlo jen o večeře, ale i obědy snídaně i čas svačiny či kdykoliv jindy, kdy jen lidé zrovna dostali „chuť“.)

Tak mě napadá, napsat článek o McDonald’s, těžko může člověk, který NIKDY neochutnal tak typický „burger“. (Pamatujete si jeho chuť, že?)

Stejně však je zajímavé, co lidí (do kterých bych to ani neřekl) ví jak „chutná Kristus“…

Ano, McDonald’s i církev mají jedno společné:

I Kristus (tj. sv. přijímání) „CHUTNÁ“ všude stejně.

A čistě technicky: Není nad osobní zkušenost.

Zaverecnou cast nechapu vubec. Odpoveď na princip slapaciho kola uz neni „vim jak to funguje“ ale VZTAH: ja, druzi, Slapaci kolo.

Mam pocit, ze pokud chybi argumenty, musi se text kombinovat tak, aby nebyl jednoduchy. Potom muze ctenar nabyt dojmu, ze se jedna o neco velkeho! Nebadejte, neptejte se je jedna pravda, ktera proste je a my zijeme uprostred ni!

Proto „osvícení“ – tj. že nějakou vnější pravdu mu někdo zjevil, případně ji tak on sám, na základě svého uvažování už pochopil a nazřel. Zpravidla tento postoj vycházel z určitého srovnávání (se?) se stavem, kdy mu daná „věc“ dosud jasná nebyla (tj. době „před“ osvíceným), případně vymezení se vůči jiným lidem, které (alespoň dle člověka, který „osvíceným“ je) tohoto stupně dokonalosti a poznání nedosahují. V horších případech pak z tohoto postoje (tj. „osvícenství“) plyne potřeba likvidovat jiné názory (případně jejich nositele) právě proto, aby chytřejší, pravdivější a přesnější názor NEBYL. To (pravda) pak totiž bytostně ohrožuje vlastní ego osvícence.

Dnes (díky Bohu) je však už vnímání jinde. Bůh není pro nás (zkoumaný) „králik v kleci“, ale naopak my lidé žijeme „uvnitř“ tohoto Boha. Jsme SOUČÁSTÍ aktuálně prožívaného života, chcete-li „součástí Boha“. Tedy už ne „vím“, ale VZTAH: já,druzí lidé,Bůh…